Mexiko    Pico de Orizaba 5700m

[ Homepage ]  [ English version ]  [ LowRes - Menší Fotky ]

7.2. V 5 hod ráno jsme na autobusáku Norte v Mexico City. Scháním výměnu peněz a Internet, marně. Jedeme do Puebly (á71p/os) prakticky okamžitě (jezdí co 30 minut). Tam taky s minimálním zpožděním nasedáme do busu směr Tlachichuca (á 34p, společnost Valles). Tam jsme v 10:30. Chodíme podle informací z Internetu a scháníme dopravu + pronájem cepínu a maček. Dopravu měl nejlevnější sympatický mladík Felipe Espinoza Coba tel. (012)451 51 03 z "Citlatepetl Transportacion". Hodně se snažil, pozval nás dokonce k sobě domů. Dohodli jsme s ním "one way" transport do Piedra Grande á 175 peso/os. Měl ale bohužel jednu nevýhodu - nenabízel pronájem cepínů a maček. Ostatní je nechtěli pronajmout, ledaže bychom vzali jejich transport, který byl drahší. Nejdrzejší byl přitom Reyes, který se s náma vůbec nechtěl bavit. Nakonec jsme skončili u docela sympatického staršího chlapíka Joaquin Canchola Limon, který nám půjčil za dobrou cenu mačky a cepín (100p/os) a zajistil transport za standartní cenu (20USD one way/os).

Ještě k večeru vyrážíme 4WD autem nahoru k chatě Piedra Grande. Cesta byla dost divoká. Nejdříve pahorkatinou k nejvýše položené vesnici v Severní Americe - Hidlago 3600m a pak docela krásným borovicovým lesem po šílené cestě nahoru do výšky 4200m.

Poslední úsek jsme jeli už po tmě. Obsadili jsme malou boudu kousek nad velkou chatou. Je tam místo pro 6 lidí + koutek na vaření. V chatce jsme sami a pro 4 lidi s báglama je to tak akorát. V klídku vaříme.

8.2. Vstáváme až před 7 hod ráno. Chceme totiž dnešek věnovat na aklimatizaci. Počasí je ideální, jasno, bezvětří, venku ale mrzlo. Vyrážíme před 8 hod. Stoupá se velice dobře znatelným chodníkem v suťovištích.

Za necelé 2 hodiny jsme před docela těžkým místem, které musí každý absolvovat a je dost výhodou si to projít o den dříve za světla. Jedná se o skalní práh s hodně ledopády a prudkými firnovými poli. Docela bloudíme, zkoušíme s mačkami zdolat ledovou stěnu, ale nakonec po cca 1 hodině úsilí objevujeme schůdnou cestu která obcházela nebezpečné místo. V 11:30 jsme pod ledovcem a vidíme bílý kužel Orizaby v plné kráse.

Zdá se tak blízko .... Podlehli jsme vábení hory a v doměnce, že to stihneme vyrážíme s mačkami vzhůru po ledovci.

Počasí ale jako každé odpoledne nepřálo a hora se zahalila do hustých mraků. Ještě jdeme cca 45 minut v mlze a ve výšce 5300m to vzdáváme a vracíme se zpět. Je vidět jenom na pár kroků a svah je stále prudší ...

Po 17 hod přicházíme zpět do chatky. Nálada nic moc, blbě jsme to naplánovali. Nakonec se rozhodujeme, že já s Vencou to zkusíme zítra znovu. Holky už nechtějí a počkají nás dole.

[ Pokračování - Pico de Orizaba ]


MEXIKO 2001 report:    [ Nevado de Colima ]  [ Tequila ]  [ Pico de Orizaba ]  [ Villahermosa, Palenque ]  [ Agua Azul, Puerto Angel ]  [ Monte Alban, Teotihuacan
Náměty a připomínky zde  © 2001 Roman Garba