Maroko 99 30.4. - 7.5. 99

[ Mapa ] DEN 5

V 5 hod ráno tradičně budíček a okolo šesté vyrážíme do hor. Stoupáme do sedla Tizi n Tichka (2200m).

Terasové políčka a "pocukrované" hory v pozadí lákají k focení.

Před sedlem sjíždíme do zapadlé horské vesničky Telouet. Vesnici dominuje ruiny velkého kasbachu - paláce kmene Glaoui. Až do roku 1956 mělo toto horské království autonomii. Trochu mi to připomíná ruiny středověkého Bamu v Iránu.

Na zpáteční cestě jsme vzali státního úředník, který jezdil od školy ke škole a sepisoval počty dětí školou povinných. Za sedlem se výrazně mění ráz krajiny. Severní svahy Velkého Atlasu jsou částečně zalesněné a všude vidíme "koberce" rozkvetlých květin. Taky vdíme za každou zatáčkou jakoby "náhodné" prodavače minerálů. po bližším prozkoumání zjišťujeme, že se jedná o podvod a všechno je uměle vyrobené, nebo alespoň přebarvené. V poledne jsme v Marakeši. Nejdříve jsme zajeli se podívat na slavné zahrady Majorelle (majetek slavného francouzkého Yean Saint Laureanta). Bohužel polední "siesta" nám to překazila. Podívali jsme se na nejznámější místo Marakeše - na mešitu Koutoubia a na náměstí el-Fna(dobrá šťáva z čerstvých pomerančů).

Odpoledne vyrážíme zpět do hor, tentokráte směr Asni - Imlil. Po cestě potkáváme dva české autobusy a spoustu čechů a slováků. Podle rady známých a mapy odbočujeme v Imlilu ještě na "polňačku", která se šplhá vysoko do hor.

Po půlhodině krkolomné jízdy zastavujeme u Omara v Aroumdu. Je to poslední dům ve vesnici směrem na Toubkal ve výšce 1800m. Ubytováváme se. Večer ještě ověřujeme cestu nahoru přes řečiště abzchom brzo ráno zbytečně nebloudili. Sedíme na terase Omarova domu, pijeme Pepsi, sledujeme západ slunce a plánujeme zítřejší výstup.

[ pokračování ]

Hory Mountains