Adis Abeba, Lalibela    

[ Homepage ]  [ English version ]  [ LowRes - Menší Fotky ]

Naše výprava začala 10.11.2000 odjezdem na letiště v Praze. Jsme tři (Já, Tomáš a Dan). Nejdříve hrozná zácpa směr letiště (byl pátek). Byla trochu nervozita. Na letiště jsme dorazili hodinu před odletem (18:20). Zabalujeme batohy do igelitu. Váží 16,8-17,2kg, asi nejlehčí, co jsem kdy měl. Zato příruční baťůžek s foto/video věcma vážíl necelých 8 kg! Loučení s našimi drahými protějšky, poslední (?) foto na rozloučenou a hurá s ČSA do Frankfurtu. Z Frankfurtu vylétáme z hodinovým zpožděním kolem půlnoci.

Letíme s Ethiopean Airlines, letadloBoeing 757. Obsluha velmi sympatická. Jídlo taky šlo. Dáváme whisky na úspěch expedice. Posun času je + 2hod. Nad ránem brutální vzbuzení letuškama s "ručníky". Přílet 9 hod LT. Z letadla byl vidět Nil a planiny Sudánu.

Adis Abeba

Letiště bylo milé překvapení, čisté, odbavení rychlé. A to už vedle staví nový obrovský terminál.... Vyměnili jsme peníze v okénku na letišti (1USD=8,27 Birr). Bereme žlutého taxíka za 45B přímo nahlásit se na ambasádu. Tam necháváme pro jistotu zpáteční letenky. Ubytováváme se v hotelu Baro v čtvrti Piazza (jinak "na kopci"). Docela O.K. = 3 lůžkový pokoj se sprchou a záchodem za 90B. 3,3USD na osobu neber to! (Až později jsme zjistili, že ten taxík a hotel byl docela předražený!). Jdeme na prohlídku města. Chytá se nás kluk a dělá nám "průvodce". Pomalu si zvykáme na kultúrní šok. je docela chladno = příjemně. Všichni umí trochu anglicky. Dost otravují různí žebráci a děti. Taky na ulicích jsou vidět tzv. "pavoučí muži". Vyběháváme nesrovnalost v letenkách, které jsme měli z česka (místní přelety do lalibely a Gondaru). Je tady překvapivě všude čisto. Adis je vlastně jeden velký bulvár "Churchil Avenue", na jednom konci čtvrt Piazza s levnými hotýlky pro backpakery, na druhé vlakové a autobusové nádraží. Jdeme do Internet Officu a posíláme maily a SMSky (1B/1min). (Bylo to naše první a poslední rychlé Internetové spojení.) Všichni mají všude nejnovější počítače. V našem hotelu je taky Inet, ale 5B/min!! Jdeme do místní hospůdky na pivko s naším průvodcem (pivo 4B, tonik 2,5B). V TV dávají wrestling z USA.

Fotky z Adisu nejsou. Bylo to nejspíše tím, že po příjezdu jsme se báli vytáhnou foťáky během toho kulturního šoku. Před odletem jsme sice byli už otrkaní a bez problémů bychom fotili, ale zase chyběly filmy, které jsme nečekaně vyplácali na ty krásy co jsme procestovali.

12.11. Budíček 4:50. Jedeme na letiště. První dnešní překvapení byly desítky běhajících lidí po prázdných ulicích. Adis se rozkládá v kopcích ve výšce 2600-300m, a pak že nemají vyhrávat jednu olympiádu za druhou ! Na letišti jsme byli první. Bylo třeba koupit výjezdní taxu za 10B.

Letíme Fokker50. Je plno. Cca 1/3 jsou cizinci, středního a staršího věku, většinou francouzi. Backpakery jsme nezaregistrovali. Letíme Bahir Dar - Gondar - Lalibela. Před Bahir Darem musíme všichni zatáhnout okénka během přistání kvůli "security zone". Dali nám sendvič (sýr) + sprite/cola. Z Bahiru do Gondaru jsme letěli přes jezero Tana, pěkně velké. Pak přes hory do Lalibely (přílet 9:50). Uvítalo nás krásné letiště obložené mramorem. A ta čistota! Jsme z toho úplně vedle. Představoval jsem si nějakou chýši, všude špína, atd...

Bereme minibus do vesnice za 30B/os. Okolí je fantastické. Vesničky, slunečnicové a obilné pole, v pozadí krásné stolové hory. Vyjíždíme dost vysoko do hor. Po cestě míjíme spoustu pestrobarevně oblečených poutníků. Lalibela je totiž známé poutní místo a pořádají se zde náboženské oslavy. Nakonec jsme podlehli vábení luxusu a ubytovali se v hotelu LAL, kde nás přímo hodil minibus. Bereme 3 lůžkový pokoj s WC/sprchou za 100B. Je to 3x méně než v průvodci, tak nepodlehněte! Etiopie je snad jediná země kde standart služeb stoupá a ceny klesají - opravdu milé :-)).

Vyrážíme k "osmému divu světa" - kostelech vytesaných ve skále dolů do země. Je jich celkem třináct, ve třech skupinách. Jsme okamžitě obsypáni davem dětí, které se nás drží jako klíšťata. Většina umí docela dobře anglicky. Když zjistili, že jsme z čech jeden vytáhl z kapsy NAŠI DVACETIKORUNU a druzí vykřikovali "Patrik Berger". Šok. Dali jsme jim balónky a tužky a začalo "promotion" na Paegas a Twist. Náš zaměstnavatel by měl radost :-)). Kupujeme vstup do všech kostelů, 100B/os + 150B za videokameru. Docela dost peněz.

Nejdříve se jdeme podívat na St.George, asi nejkrásnější vytesaný kostel ve tvaru kříže. Pak osvěžení v restauraci Blue Lal (pivo 4B). Na jídlo stále nemáme odvahu a cpeme se müesli tyčinkami z domova.Odpoledne prolézáme zbytek kostelů. je to úplné skalní město. V každém kostele nás provedl mnich a ukazoval místní relikvie. Průvodce jsme nebrali, ale nejspíš se vyplatí hlavně kvůli odhánění dětí, které se opravdu nedaly setřást.

13.11. Noc nic moc. Otravovali komáři (prý nejsou výš jak 1800m a my jsme byli skoro 3000m!) a 5ti centimetroví crvčci. Ráno jedeme minibusem (30B) na letiště. Tam jsme provedli minivýlet do okolí. SUPER !! Letiště leží uprostřed přírody, zádné město nebo vesnice, jenom pár chýší. Na polích s prosem seděli "živí strašáci" - děti, které celý den stály, pískaly, házely kamení aby odstrašily ptáky.

Vylezli jsme na kopec mezi akáciemi s horou Josefa 4190m v pozadí. Má tam být další národní park. Jeden Ir šel z Lalibely nahoru do kláštera v horách. Bylo to prý moc zajímavé. Příště bych tam určitě vyrazil + výšlap na Josefa + průzkum okolí letiště (možná pěšky do Lalibely, ale je to kus cesty cca 30 km). Ještě jsme dali na rozloučenou kafe v boudě u letište a v 11:30 nám letělo letadlo do Gondaru.

[ Pokračování (Gondar) ]



Náměty a připomínky zde.
© 2001 Roman Garba